Co je Návštěvnické centrum?

Návštěvnické centrum je zcela nový způsob, jak trávit celoroční dovolenou. Je určené pro „nového“ turistu - který vyhledává zážitky v oblasti tradic a dědictví našich předků. Nový turista se nespokojí jen s poskytováním informací, ale chce si jejich pravdivost sám ověřit. Má chuť se v dovolenkovém tempu něco nového dozvědět a známé informace prohloubit.

V závislosti na přání provozovatele mohou být součástí NC tyto části:

  • Interaktivní expozice zaměřená na konkrétní materiál, tradici či dědictví našich předků
  • Otevřená dílna - zážitkový workshop
  • Doplňkové služby (ubytování, stravování, půjčování apod.)
  • Prodej tradičních výrobků - suvenýrů

Interaktivní expozice

Jedním ze způsobů jak formou zážitkové turistiky prezentovat vybranou atraktivitu je interaktivní expozice, kde by se návštěvníci mohli vlastníma rukama dotknout tajemství a moudrosti našich předků, případně vše porovnat s nejmodernější technologií. A mohli si také vyzkoušet, jaké standardní postupy byly v minulosti při tradiční výrobě (technologii) používány. Dále by mělo být možné prozkoumat technické a technologické fígle a vymoženosti, včetně jejich populárně - vědeckého vysvětlení. To, co se laikovi a běžnému konzumentovi jeví jako tajemství či „velká věda“, je v interaktivní expozici jednoduše objasněno a ukázáno. Část těchto chytrých zastaveníček by měla být uzpůsobena a zaměřena na děti.

Interaktivní expozice nabízí jednotlivá zastavení, která charakterizují a ukazují tematiku vztahu člověka k různým formám tradičních materiálů a/nebo technologií. Návštěvník by měl mít možnost seznámit se s jejich historií. Část zastavení může být zvolena jako zážitková turistika pro spotřebitele, kde by se návštěvník seznámil i s triky, které na nás někteří současní výrobci používají. Návštěvníci se dozvědí, jak se jim bránit, aby zakoupený výrobek splnil naše požadavky, či aby uměli odlišit kvalitu od laciného zmetku.

Návštěvníkům by měla být nabídnuta možnost si didaktické pomůcky vlastnoručně vyzkoušet. V případě postupného zpoplatňování vhozením žetonu se expozice uvolní pro aktivní ovládání. Každý návštěvník si má volit délku svého pobytu v interaktivní expozici (a tím zároveň výši vstupného) v závislosti na tom, zda bude spokojen pouze s pasivní účastí nebo bude mít chuť a zájem vyzkoušet další. Možnost volby by měla být návštěvníkovi dána též při tom, do jaké hloubky chce danou „problematiku“ zkoumat.

Interaktivní expozice může být sestavena do tří rovin poznávání. První a třetí rovina jsou pasivní - a pro všechny návštěvníky zdarma. V první části se návštěvník formou plakátu či otáčivého informačního panelu seznámí se zajímavými informacemi, s tajemstvím či historií, které konkrétní jev zahaluje či naznačuje. Má sloužit k uvedení do problematiky a k motivaci ověřit si platnost vlastními smysly. V tom případě by si žetonem didaktickou pomůcku spustil, vstoupil do děje a zažil by tak slastný pocit objevitele „Heuréka ono to funguje!“ K tomu by měl obdržet speciálního rodinného průvodce, který by ho celým experimentem provedl. Domů by si jako připomínku svého experimentování mohl odnést i suvenýr charakterizující konkrétní téma zvolené expozice.

Ve třetí úrovni (bezplatně určená i pasivním teoretikům) by se opět formou textu a obrázků čerstvý „lovec zážitků“ vědecko - populární formou seznámil s fakty a čísly. Jak to, co si vlastnoručně ověřil, ve skutečnosti funguje.

Otevřená dílna - zážitkový workshop

Odlišnost od muzeí, řemeslných dílen pro návštěvníky a kurzů tradičních řemelných technik je zásadní. Cílem a prioritou zážitkového workshopu v rámci Návštěvnického centra není učit turisty specializované techniky. „Zážitkování“ v ateliéru je doplňkem dovolené, je jaksi „mimochodem“, v dovolenkovém tempu, si turista vyzkouší různé techniky. Rozhodně ale není naší ambicí učit, vyrábět výrobky a nutit turisty trávit celou dovolenou v otevřené dílně. Cílem není dokonalý výrobek nýbrž zážitek.

Aby byly kurzy komerčně úspěšné, je nutné zákazníkům nabídnout jejich co největší škálu. Ať už co se týče délky, zaměření nebo obtížnosti.

Zážitkové workshopy by měly být alternativou pro návštěvníky v případě špatných povětrnostních podmínek (das Schlecht Wetter Programm) nebo při rozdílnosti zájmů u jednotlivých členů rodiny. Dále pak rozšířením kulturní nabídky na dobu volna mimo hlavní činnost - např. večer, v třetí - kritický den při lyžování, apod. Proto by výběr výrobků a pracovních postupů měl zohledňovat čas, který účastník této práci věnuje, včetně výše uvedené odlišnosti ve zručnosti účastníků.

K rozvržení workshopů na jedno, dvou či týdenní je vhodné využít odlišné pracnosti (počet úkonů) nebo technologických přestávek pro přípravy materiálu. Zároveň se předpokládá, že zážitkový workshop bude doplněn vysvětlováním a odborným výkladem k danému výrobnímu postupu, technologii, apod. Aby mohlo nabídku využít co nejvíce lidí, je nutné při přípravě počítat s různou šikovností účastníků. Proto je nutné připravit výrobky v různých fázích rozpracovanosti (viz obrázek níže), kdy si každý podle svých schopností a času zvolí různý začátek výrobního procesu i druh výrobku.

Dřeváky postup
Ukázka technologického postupu výroby dřeváků rozloženého na jednotlivé fáze.

Typy výrobních postupů či použití nástrojů musí splňovat základní požadavky na bezpečnost práce, zapojení přípravků a ochranných pomůcek, to vše samozřejmě zvyšuje finanční náročnost workshopů. Pro tento výběr by měl tvůrce programů spolupracovat s odborníky na danou výrobu, kteří se normami a bezpečností práce zabývají, ať už z řad pedagogů, zaměstnanců, firem nebo vědeckých pracovišť.

Inspirátorem pro tvorbu NC se nám staly v zahraničí fungující

Economuzea

V USA a Kanadě vytvořili formu presentace tradičních výrob v tzv. Síti „Economuzeí“. (www.economusees.com), která stojí na určitém pomezí mezi tradiční řemeslnou výrobou a zážitkovou turistikou .

Mezinárodní sdružení podniků Economuzeí založil v roce 1992 Cyril Simard, Ph.D., vytvořil jejich koncept a stal se jejich prezidentem a výkonným ředitelem.

Economuzea jsou druhem podnikání, které využívá tradiční řemeslné techniky, ukázkovou výrobu, interpretaci tradic a pořádání workshopů pro veřejnost. Economuzea jsou ekonomicky soběstačná díky prodeji svých výrobků. Do sítě Economuzeí může být přijat tradiční výrobce pokud splňuje kritéria daná výborem.

Podmínky zařazení do sítě:
Návštěvník musí vidět řemeslníka při práci a pochopit výrobní proces. Prostor ukázkové dílny je vybaven didaktickými pomůckami, které vysvětlují daný technologický postup, používané materiály a poskytuje další relevantní informace.

Každá tradiční dílna, která se stane Economuzeem a je zařazena do sítě, musí obsahovat následující složky a funkce:

  • recepce - propagující určitou osobnost či tradiční know-how
  • provoz workshopů - tvoří srdce economuzeí, kde řemeslník za použití tradičních metod a postupů vytváří kvalitní výrobky za přítomnosti veřejnosti, interpretuje odkaz předků, demonstruje návštěvníkům unikátnost tradičních přístupů a kreativitu tradičních výrobců vystavování historických exponátů s vysvětlujícími texty a popiskami
  • interpretace odkazu předků současnosti - vystavováním stávajících výrobků ukazuje veřejnosti, jak se tradice vyvíjela a adaptovala se na splnění stávajících požadavků
  • dokumentační centrum - pro návštěvníky, kteří se chtějí o dané tradici dozvědět víc
  • obchod s tradičními výrobky - kde si návštěvníci, kteří tradiční výrobky ocení , je mohou zakoupit